Europera s Carminou Buranou v Puppu
Středeční večer 22. července byl patrně hvězdopravci předurčen ke konání hned několika koncertů klasické vážné hudby. V kostele sv. Petra a Pavla zval k letnímu mozartovskému programu Karlovarský symfonický orchestr a ve stejný čas o několik kroků dále hostil sál GH Pupp početně obrovské seskupení hudebního tělesa s názvem Europera.
Vzácných hostů je třeba si vážit a vynikající hudební i vizuelní zážitek nelze nechat bez povšimnutí. Vždyť by to byla ostuda, kterou si nezaslouží ani Karlovy Vary, natož evropsky známé hudební těleso, které do Karlových Varů přijelo s letošním již dobře zažitým programem.
Europera je dvousetčlenný sbor a orchestr vybraných mladých talentů hudebních škol pohraničních regionů Nisa - Čech, Polska a Německa se sídlem v Zittau, který pod uměleckým vedením skvělého dirigenta Miloše Krejčího získává od roku 1992 v sálech zemí Evropské unie nebývalých úspěchů.
Orchestr ssi sice zahrál naplno již v první polovině koncertu, kdy uvedl Brahmsovu Akademickou předehru, 1. část Čajkovského houslového koncertu D dur (sólo Milan Al-Ashhab) a Dvořákovu předehru Můj domov, ale své maximum spolu se sólisty, sborem, dvěma zvlášť přivezenými klavíry zn. Petrof a rozšířenými bicími dosáhl provedením rozsáhlé kantáty Carmina Burana německého skladatele Carla Orff (1895 - 1982) z roku 1937.
Rytmicky, melodicky i dramaticky jedinečné Orffovo zpracování souboru středověkých písní a básní rozličného charakteru bylo příležitostí pro všechny účinkující. Své odvedli výborní pěvci - sopranistka Národního divadla v Praze Marie Fajtová i oba sólisté němečtí - tenorista Frank Ernst a barytonista Ulf Paulsen. Zejména Paulsen vtáhl posluchače do děje písní velkým hlasovým fondem, hereckou akcí i svým zjevem.
Bylo radostí slyšet plně obsazený sbor mladých hlasů, spolu s orchestrem vedeným suverénním a zkušeným dirigentem Milošem Krejčím (žák Václava Neumanna, angažován v divadlech v Ústí nad Labem, Liberci, Praze, Görlitz) ke strhujícímu závěru. Ten se také pro nadšený ohlas přítomných musel ještě jedenkrát opakovat. Večer přinesl mimořádný zážitek, radost účinkujících se zcela přenesla na posluchače v sále.
Je radostné informovat čtenáře kulturních rubrik o podobných projektech. Je ale také smutné konstatovat, že o veškerých koncertech vážné hudby a divadelních představeních, zejména tedy o produkcích karlovarského divadla a orchestru, nebyla v posledních letech nikdy a nikde napsána ani řádka. V archivním tisku to tedy je období bílých míst. Víme, že se budou tato concerta (tj. zápasy) sólistů, ansámblů konat (zajistila reklama), nedozvíme se ale, jak dopadla. Co na to budoucí hudební a divadelní historici?
Je mi upřímně líto té předlouhé řady účinkujících, na které v Karlových Varech od náhlého odchodu Vladislava Jáchymovského (18.9.2007) nikdo ani nevzdechl. Pokud se mýlím, prosím sdělte, kdy a kde tomu tak bylo. Děkuju.
Bohumír Hájek, za SPJL (část článku otištěna v Karlovarském deníku)