Narodil jsem se v Praze. Co je hudba a divadlo jsem se postupně dovídal už jako člen Kühnova dětského sboru při představeních v Národním divadle a na zkouškách a koncertech České Filharmonie. Asi mi už tehdy „zavoněla“ divadelní líčidla, nebo to možná bylo efektní gesto některého z dirigentů, že jsem se rozhodl hudbě a divadlu věnovat jako povolání.

Vystudoval jsem na Pražské konzervatoři dva hlavní obory: sólový zpěv a dirigování. Studium jsem pak ještě rozšířil na Vysoké hudební škole v Bukurešti. Určitý čas jsem působil jako sólista opery a zároveň jsem dirigoval představení a koncerty. Vyzkoušel jsem si i funkci ředitele divadla.

V roce 1992 jsem na pozvání prof. W. D. Ludwiga odešel do německého Görlitz a jako dirigent v rámci tehdy vznikajícího projektu „EUROPERA“ začal pracovat v divadle.

Byl jsem i u založení EUROPERA Jugendorchestru a jsem rád, že tento ansámbl přežil všechny ekonomické i politické nástrahy a existuje dodnes.

V letošním roce jsem byl požádán, abych se ujal funkce uměleckého šéfa tohoto tělesa a připravil plán pro příštích pět sezón. Zkusím to, protože z rozhovorů s řediteli většiny hudebních škol v regionu mám dojem, že orchestr má velkou podporu. Chyby a omyly nemusíme opakovat. Navíc mě baví hledat nové talenty a pracovat s nimi.

A hlavně: myslím, že se mi podařilo potkat někoho, komu osud tohoto orchestru není lhostejný, a který mi pomůže s ne vždy jednoduchou organizací našich soustředění a koncertů. Takže: Milý příteli Dalibore Tuži, teď tu káru budeš muset táhnout se mnou!